Na titulní straně EX, příloze dnešního Reflexu kdosi píše o možná jediném tuzemském projektu navazujícím (smysluplně) na americkou vlnu nového folku. Selfbrush je dobrej, to neberu, ale stejné kvality předvádí i Folk3mail a především (a dle mého lepší) fešáček Tomášek, ukrývající se pod názvem Mon Insomnie.
V srpnu díky A.M.180 Collective se na strahovské sedmičce ukázali amíci (jak populární slovo) Owen Ashworth alias Casiotone For The Painfully Alone a The Dead Science. Při příchodu mě zaujal hlas připomínající Bright Eyes a až po chvilce mi došlo, že ten človíček není amík, ale že se jedná o domácího lo-fi emo folkaře z Pardubic.
Před dvěma lety vydal Portraits Of Love And Separations EP a na koncertě za padíka prodávané loňské Mon Insomnie EP v obalu z nějaké krabice a vlastní rukou otitulkované, kde najdete 6 skladeb a celkem se můžete nechat unášet plných 20 minut.
Tak to tak nějak třeba berte jako moji osobní opravu posledního EXu, protože Mon Insomnie si to právem zaslouží.
Zde hledá